🐝 Takhle slyší zvířata
Jak slyší včela medonosná?
Apis mellifera
Zdaleka neslyší: chvění vzduchu cítí tykadly, na pár centimetrů.
Ve zkratce
Včela medonosná slyší zhruba od 10 Hz do 500 Hz a nejlépe zachytí kolem 265 Hz. S Animal Ears si můžeš vzít jakýkoli vlastní zvuk a slyšet ho přesně tak, jak by ho slyšelo ono.
Včela nemá uši jako ty a vzdálené zvuky nezachytí vůbec. Dělá něco jiného: cítí pohyb vzduchu, zblízka, jemnými chloupky a zvláštním orgánem v tykadlech. Je naladěná mezi 250 a 300 Hz, tedy přesně na bzučení, které vydává družka z úlu, když tančí „vrtivý tanec“ a říká, kde jsou květy. Je to sluch na dotek: dál než pár centimetrů pro ni nic není.
Hertz (Hz)
Jaké zvuky slyší
Hertzy počítají, kolikrát za sekundu zvuk kmitne. Málo kmitů = hluboký (dunění hromu, asi 30 Hz). Hodně kmitů = vysoký (pípnutí mikrovlnky, asi 3 000 Hz). A „1 kHz“ je jen zkratka pro 1 000 Hz. Ty slyšíš zhruba od 20 Hz do 20 000 Hz.
Hluboký zvuk duní (vzpomeň si na hrom), vysoký zvuk piští (vzpomeň si na komára). Tahle tři čísla ukazují, jak hluboko tohle zvíře sestoupí, jak vysoko vystoupá a kterou výšku slyší ze všech nejzřetelněji.
| Nejhlubší zvuk | 10 Hz |
|---|---|
| Nejvyšší zvuk | 500 Hz |
| Slyší nejzřetelněji | 265 Hz |
| Co slyšíš ty | 20 Hz – 20 kHz |
Tvoje uši proti uším zvířete Včela medonosná
Ano: zachytí dunění tak hluboké, že bys ho nanejvýš cítil v hrudi, až zhruba k 10 Hz. Tvoje podlaha je 20 Hz. Zato mu uniknou výšky, které ty slyšíš: nad zhruba 0.5 kHz už pro něj nic není.
Audiogram
| Hertz (Hz) | Práh slyšení |
|---|---|
| 10 Hz | 40 dB |
| 30 Hz | 28 dB |
| 100 Hz | 15 dB |
| 200 Hz | 6 dB |
| 265 Hz | 3 dB |
| 300 Hz | 4 dB |
| 350 Hz | 9 dB |
| 450 Hz | 20 dB |
| 500 Hz | 30 dB |
Near-field (air-particle velocity, NOT pressure) hearing via Johnston's organ; tuned to ~250–300 Hz waggle-dance sound at close range. Detection-band-derived; dB relative/approximate.
Slyší Včela medonosná věci, které ty slyšet nemůžeš?
Včela medonosná zachytí všechno od 10 Hz (nejhlubší) po 500 Hz (nejvyšší) a nejlépe slyší kolem 265 Hz.
Ano: zachytí dunění tak hluboké, že bys ho nanejvýš cítil v hrudi, až zhruba k 10 Hz. Tvoje podlaha je 20 Hz. Zato mu uniknou výšky, které ty slyšíš: nad zhruba 0.5 kHz už pro něj nic není.
Časté otázky
Jaké zvuky slyší Včela medonosná?
Včela medonosná zachytí všechno od 10 Hz (nejhlubší) po 500 Hz (nejvyšší) a nejlépe slyší kolem 265 Hz.
Slyší Včela medonosná věci, které ty slyšet nemůžeš?
Ano: zachytí dunění tak hluboké, že bys ho nanejvýš cítil v hrudi, až zhruba k 10 Hz. Tvoje podlaha je 20 Hz. Zato mu uniknou výšky, které ty slyšíš: nad zhruba 0.5 kHz už pro něj nic není.
Jak Animal Ears dokáže, aby zvuk zněl tak, jak ho slyší Včela medonosná?
Vědci změřili, tón po tónu, při jaké nejtišší hlasitosti Včela medonosná začne každý zvuk slyšet. My tu křivku vezmeme a naneseme ji na tvoji nahrávku jako obří ekvalizér: výšky, které zvíře slyší skvěle, zvedneme, a ty, které pro něj vůbec neexistují, ztlumíme nebo odstraníme. Výsledek se blíží tomu, co by vnímalo ono... ale dorazí stejně do tvých uší.
Hertz (Hz)
Hertzy počítají, kolikrát za sekundu zvuk kmitne. Málo kmitů = hluboký (dunění hromu, asi 30 Hz). Hodně kmitů = vysoký (pípnutí mikrovlnky, asi 3 000 Hz). A „1 kHz“ je jen zkratka pro 1 000 Hz. Ty slyšíš zhruba od 20 Hz do 20 000 Hz.
Infrazvuk
Zvuky tak hluboké, že je tvoje ucho už nezaznamená: pod zhruba 20 Hz. Místo abys je slyšel, cítil bys chvění v hrudi, jako když kolem projede těžký kamion. Sloni a holubi je ale vnímají, dokonce na kilometry daleko.
Odkud tahle čísla pocházejí
- Towne, W.F. & Kirchner, W.H. (1989). Hearing in honey bees: detection of air-particle oscillations. Science, 244, 686–688. doi:10.1126/science.244.4905.686
- Tsujiuchi, S. et al. (2007). Dynamic range compression in the honey bee auditory system. PLoS ONE, 2(2), e234. doi:10.1371/journal.pone.0000234
Animal Ears
Stáhnout Animal Ears
Nahraj vlastní zvuk a poslechni si ho přesně tak, jak by ho slyšelo zvíře.